Protože jsem poznal žízeň touhy,vyhloubil jsem studnu,aby z ní mohli pít i jiní.E.T.S.

Leden 2011

Pepíček Fiala 60.

30. ledna 2011 v 15:07 | WabiJoe a Jardočka
U příležitosti nedožitých 60. narozenin, houslisty, trampa a kamaráda Pepíčka Fialy.
Pořádají jeho kamarádi a spoluhráči dne 1.2.2011 od 18 hodin, vzpomínkový večer "U Černé Máry".

MyšMash 29.1.2011

28. ledna 2011 v 18:02 | WabiJoe a Jardočka
Kapela MyšMash zve všechny kamarády a spřízněné duše na své hraní. Kde-res.Beraník/Kla.Švermov Kdy-29.1.2011-20.00hod

Karel Pazderka 25. 2. 2011

25. ledna 2011 v 23:59 | WabiJoe a Jardočka
Zvadlo známého fotografa a kytaristy Karla Pazderky.

DEWIHO AFORISMY

25. ledna 2011 v 23:54 | Dewi
Tahal s sebou velký stan.
Mysleli jsme, že kvůli pohodlí.
Omyl!
Byl majitelem cirkusu.
_________________________

Šel na operaci se žaludkem.
Leželi mu v něm trampové.
_________________________

Říkali, že si zachoval tvář.
To asi proto,že s námi nic neměl.
_________________________

Přesto že nosil pásek, usek si kšandu.
_______________________________

Byl milencem dálek.
Za první plat si koupil dalekohled.
_____________________________

Na rukávě nosil domovenku,
i když pokaždé spal pod jiným mostem.
________________________________

Největším nepřítelem přírody

je prý
člověk sám. Já myslím, že větším nepřítelem je - když
je jich víc.
__________________________________

Byl to kovanej tramp.
Při třetím vandru zrezivěl.
______________________

Nikdy nerozdělával, ani nehasil oheň.
Hasil jen žízeň a rozdělával řeči.
_______________________________

Řekl jsem volovi že je člověk - urazil se !                                                                                                          
____________________________________________________________

Povídá mi kamarád: ,,Jó chlapče, štěstí nechodí po horách, ale po lidech".
Teď už je mi jasný, od čeho mám pořád špinavou košili!
____________________________________________________________

Byl to chlapec malovanej.
Před deštěm se musel schovávat.
____________________________________________________________

K večeři vařila kytaru, z přílohou hvězdné oblohy
____________________________________________________________

V zeleném nemusí být vždy oblečen tramp.
M
ůže to být i paprika!
_______________________________________________

Není problém najít nějakou cestu. Horší je, najít vždy tu pravou!
________________________________________________________________

V HOSPODĚ U KALENDŮ

25. ledna 2011 v 23:52 | Dewi
Do pražské vyhlášené trampské hospody U Kalendů se nechodilo chlastat, i když nějaké to pivo si žádný z návštěvníků neodpustil. Ke Kalendům se chodilo hrát a zpívat. Každý týden se při kytarách a na kus řeči tady scházela stará trampská garda. Pamětníci trampské prahistorie. Občas i já, spolu s Emou ač ne pamětník této slavné doby jsem se účastnil těchto nezapomenutelných večerů.                                                                                                        
          Sedával jsem nad sklenicí pěnivého moku se skladateli Jarkou Mottlem, Jendou Kordou, Arnoštem Mošnou - Hamletem a Pedro Muchou. Nebo se zpěvákem Národní divadla Víchem a jeho bráchou Káčou. Smál se s oblíbeným Pepíkem Buřtem Braunem, zpěvákem, konferenciérem a příležitostným filmovým hercem, který mi dodnes nevrátil knížku, kterou si ode mne tenkrát půjčil a již nikdy nevrátí. Z té celé řady zde nejmenovaných kamarádů nemůžu a nesmím zapomenout na Vaška Fliegla - Grizliho z Utahu. Jeho přátelství mě provázelo po celý jeho život. Jemu bych rád věnoval samostatnou kapitolu v této knížečce zrovna tak, jako bývalému šerifovi Hobart Campu, Old Jack Hobartovi, se kterým jsem se seznámil u Kalendů a který se stal po léta mojim výborným kamarádem. No a světlovlasá Pavla Brochesová, vdova po jednom z prvních brdských trampů Láďovi Brožkovi -
Brochesovi, který byl popraven nacisty 11. ledna 1943 a který jí v posledním dopise napsal: ,,Pozdravuj moje lesy, pozdravuj mé kamarády, trampy známé i neznámé, vždyť všichni trampové jsou si kamarády; měl jsem je také rád, všem posílám své srdce.
          Pavla mě měla ráda. Jak jsem se objevil byla hned u mě, přinášela mi ke stolu tučné kroniky starých osad, do kterých jsem musel kreslit a psát. U Kalendů to bylo fajn! Je škoda, že tito nádherní kamarádi, ( v době kdy píši tyto řádky ) se na mě dívají se sklenkou v ruce již jen od nebeských bran. Jim, patří, naše mohutné, trampské umí!!!                        

Sitting Bull.

23. ledna 2011 v 0:56 | WabiJoe a Jardočka
Osada Sitting Bull.
Vznikla někdy: v červnu roku 1965.
Zakládajícími členy byli: Ďuzna, Dědek, Lepa, Šurry.
Osada vznikla: v obci Dubí u Kladna.
Místo: u Poradního stromu, kde jsme již, jako velmi mladí jinoši tábořili.
Později se přidali, Jardočka, Žid, Genťas, Mili, Okulár, Juraj, Šňůrka, Lamy, Bury, Šťágr Opi a Kraťas.
Osadní umělci: Ďuzna-malba,organizátor,Dědek-maluje,řezba, Juraj-znalec všeho zvěrstva v přírodě brouci,hadi,focení,filmování.

Ďuzna-kytara,Dědek-kytara-později basa, Lepa-mandolína,Kraťas-kytara- 5banjo. Hudební těleso žízeň, později Somráci.
Dějiny: Osada vznikla na základě přátelství už z dětství, kdy jsme tábořili, jako velmi malé děti v lese,
co-by indiáni. V roce 1969 přešla většina našich kamarádů do osady Tramp Boys a zůstali jen, Jardočka, Kraťas, Žid, Bury, Opi,Genťas.

Oblíbená místa: Berounka.
V roce 2010 oslavila naše osada 45. výročí.
Domovenka :Sitting Bull.
Nahrávky a Videa se nedochovaly.

Václav Dewi Černý.

22. ledna 2011 v 22:08 | WabiJoe a Jardočka
Sheriff
trampské osady Tramp Boys, textař a dlouholetý člen, skupiny Fechtýři.
Tento novodobý Bob Hurikán, zapálený tramp, píše, kreslí, skládá písně, a jinak, je velmi činný v umění.
Díky tomuto kamarádovi , se nám zachovala celá řada unikátních snímků, o kterých se novým,ba ani starým trampům, ani nesnilo. Mapuje dění na celé řadě trampských osad, na kterých osobně byl, ať je to Rujana, nebo Ztracenka a mnoha dalších.
Je to Tramp s Velkým TÉ, protože se snaží předávat své paměti a dokumenty i ostatním kamarádům.
Znal se s celou řadou známých,(slavných trampů, kteří již mezi námi nejsou, a přesto, nezpychl).
Je to vynikající malíř a prozaik.
Je nám ctí, že Jej, můžeme považovat, za svého dlouholetého kamaráda.
Vašku, děkujeme.
Dědek a Jardočka.

JEN PRO TO

22. ledna 2011 v 20:33 | Dewi
Se souhlasem autora zveřejňujeme, báseň od Vaška Dewi Černého.

JEN PRO TO    
     Dewi

Hej tuláku
cos dřel, krad a čpěl špínou brlohů
který se pral o skývu chleba se svými dětmi
a prohrál, jen pro to, aby neplakali

Hej tuláku
cos plul na růžové lodi romantiky a nesplnitelných snů
pod černou vlajkou pirátů
a dopluls jen pro to, abys poznal kousek štěstí

Hej tuláku
co sedíš na nárazníku s bolavou hlavou od rumu
kterým ti zaplatili abys zmizel
jen pro to, že nemáš frak a bílou náprsenku

Hej tuláku
co zápasíš s příbojem vln nenávisti a pomluvy
a zpíváš s ,,Mysem dobré naděje"
jen pro to, abys zůstal člověkem

Jdu s tebou tuláku,
Jen pro to!


( V celostátní soutěži v roce 1971 oceněno 3. cenou. V katalogu který vydala porota je báseň otištěna v plném znění. V tisku byla podrobena cenzuře. Bez souhlasu autora byli některé sloky přepracovány a jedna sloka vypuštěna. )

Skupiny a Osady

22. ledna 2011 v 20:28 | WabiJoe a Jardočka
Na radu kamarádů, jsme založili rubriku, "Skupiny" a "Osady", kam budeme přidávat data, domovenky, umělce hudebních skupin a osad na Kladensku.
Pokud má někdo nějakou zajímavost nebo informace o vzniku osady nebo skupiny.
Pošlete laskavě na, "Zpráva autorovi" a obratem dostanete odpověď s adresou kam je zaslat.
Toto opatření je nutné z důvodu SPAMU (nevyžádaný mail), který nám v minulosti zaneřádil celou poštu.
O Viagru a podobné věci, skutečně nemáme zájem.
Kdo má zájem, zviditelnit svojí osadu, nebo skupinu, dáváme malý návod, co by asi měl napsat.
Název Osady/Skupiny:
Datum a místo vzniku, skupina, třeba v hospodě XY, osada Motyčín:
Případně obrázek domovenky:
Zakládající členové (stačí přezdívky, nejsme ouřad!):
Osadní umělci (hudebníci, řezbáři a podobně):
Stručné dějiny osady:
Foto,video,audio můžete posílat, na naší adresu (popsánu nahoře).

CHLÁPEK

22. ledna 2011 v 19:55 | Dewi
Se souhlasem autora zveřejňujeme, povídku od Vaška Dewi Černého.
Je to dlouholetý sheriff osady Tramp Boys a Vašek jistě promine, když napíšeme, dnes již nestor,

našeho trampingu. Že je skutečný pamětník, si můžete prohlédnout v rubrice Tramp Boys.
Jó čas nezastavíš, prchá, jak splašenej kůň.

CHLÁPEK
   Dewi

Plameny skoro olizují vybledlé džíny, kolena pálí, záda mám potaženy jinovatkou. Hlavou se honí podivné myšlenky a ani nepozoruji postavu která vystoupila ze závoje tmy a stojí teď u mého ohně.
          ,,Ahoj kamaráde, mohu se trochu ohřát?" povídá. ,,Co bys nemoh" já na to a úkosem si ho prohlížím. Džíny jako já, taky něco pamatujou a ta hlava, hotový strniště, myslím si a sahám pro krabičku cigaret. ,,Neměl bys jedno pro mě?" povídá. ,,Jel jsem za klukama, měli na mne čekat na nádraží, ale kde nic, tu nic. Čekal jsem dlouho a teď v tý tmě aby se čert vyznal.
          Poděkoval a připálil si větvičkou.
          Nevím jak dlouho jsme tak seděli když jsem vstal, řekl že jdu spát a zalez do spacáku.
          Seděl na pařezu a díval se do hasnoucích uhlíků.
          Ráno jsem se probudil dřív než on. Budit ho nebudu, seženu raději nějaké dříví aby jsme se mohli trochu ohřát a upachtit snídani. Od večera nezbyla ani větvička.
          Když jsem se vrátil s náručí chrastí úplně jsem ztuhl. Všechno pryč!
Spacák, torna! ,,Sakra, chlápka si pustíš k vohní
čku ani ho neznáš a von tě pak prachsprostě vokrade!"
          Sedl jsem si na trávu a bylo mi blbě.
          Zapraskala větvička. Zvedl jsem hlavu. Stál předemnou jako včera. V každé ruce ešus.
          ,,Skočil jsem pro vodu. Věci jsem odnesl támhle k těm smrkům. Přes noc to zvlhlo a tam jde ranní sluníčko.
          Stál jsem na peroně a on mi zamával z okna.
          Zvedl jsem ruku a zašeptal: ,,Odpusť kamaráde!"

( Povídka oceněna v celostátní soutěži v roce 1971 druhou cenou. Vyšlo tiskem )